Exemplář č. 1:
Tento exemplář je znám už od dob první republiky a jeho „rodokmen“ je skutečně pozoruhodný. Dlouhá desetiletí byl mimo území ČSR, několikrát vystaven ve významných exponátech a poměrně často měnil majitele. Ve 30. letech minulého století jej vlastnil známý pražský filatelistický obchodník a aukcionář Ing. C. I. Kessler, který byl židovského původu, a proto byl nucen ještě před vypuknutím druhé světové války emigrovat do USA. Zde si v New Yorku rovněž otevřel obchod s poštovními známkami, dokonce na prestižní Páté Avenue. V roce 1960 tuto známku od něj koupil (spolu s dalšími československými známkami) významný německý sběratel, znalec našich poštovních známek a obchodník s koberci Max Mahr, a to prý za poměrně značnou částku v hotovosti a navíc celý dům obchodníka Kesslera v New Yorku vybavil novými koberci.
 | |||
| Obr.1: Známka Pof.56 s 5 kupóny. |
Po téměř 30 letech, v roce 1989, známka opět změnila majitele. Putovala totiž ze sbírky Maxe Mahra do sbírky dalšího světově proslulého sběratele a vystavovatele, pana J. L. Kleina z Nizozemí. Od něj se po dalších 11 letech, v prosinci roku 2000 dostala k panu L. Krejčířovi, který na 15. aukci pražské firmy Majer a Thraumb (los č. 106) vydražil tento exemplář za 390 000 Kč + 10%. Za necelých 8 let, v březnu 2008 na jarní sálové aukci Jiřího Majera (los č. 1), byl tento exemplář prodán v Praze znovu! Byl totiž součástí významné sbírky československých známek již zmíněného, za záhadných okolností zmizelého a dodnes nezvěstného Lamberta Krejčíře, která se v pražském hotelu Olympik dražila jako celek. Jako jeden z licitátorů na této aukci jsem shodou okolností tuto sbírku osobně přiklepl do sálu významnému pražskému sběrateli za 15,5 milionu Kč + aukční provize. Tento exemplář vidíme na obr. č. 1, který mi ochotně pro tento článek poskytl její současný majitel.
Tím ale tento příběh ještě nekončí. Zcela identický kus s 5 kupóny je vyobrazen v publikaci „Vzácnosti a zajímavosti československých poštovních známek" na str. 57, kterou v roce 2000 vydalo nakladatelství Merkur-Revue spol. s r.o. Autor Ing. Karásek na téže straně vádí „Jsou známy pouze tři exempláře". Nebude asi náhoda, že kniha vyšla v roce 2000 a v prosinci téhož roku se tato 5 haléřová spěšná známka s 5 kupóny poprvé dražila na aukci v České republice.
Exemplář č. 2:
Tento, pravděpodobně nejkvalitnější existující kus s 5 kupony (4K + 1KN), byl do roku 2012 byl prakticky zcela neznámý - i když za 1. republiky se o něm nepochybně vědělo. V každém případě nebyl součástí žádného exponátu a nebyl dosud nikdy veřejně vystaven! Pochází z pozůstalosti známého československého prvorepublikového sportovce, který jej - shodou okolností rovněž ve 30. letech minulého století - zakoupil od známého pražského obchodníka s poštovními známkami. Jeho pravost ověřili znalci Gilbert a Mrňák a až do roku 2012 ležel v bankovním trezoru.
 | ||
| Obr.2: Exemplář prodaný na Sálové aukci 40 firmy Burda Auction za 605.000 Kč. |
Teprve v roce 2013, téměř po 80 letech (!), se jej rodina rozhodla prostřednictvím firmy Burda Auction s.r.o. prodat. V srpnu 2013 byl na Sálové aukci 40 této firmy vyvolán za 170.000 Kč (položka č. 1973) a po zajímavém souboji 11 zájemců jsem i tento exemplář přiklepával novému majiteli, tentokrát za 520 000 Kč + aukční provize.
Nález nebo objev dalšího exempláře s pěti kupóny samozřejmě není vyloučen. Pravděpodobnost, že by existovaly více než 2 - 3 kusy je ale téměř nulová! Některé starší prameny totiž do této skupiny započítávaly i exempláře se čtyřmi kupóny (tedy bez pátého, polovičního). Jeden z nich uvádím na obr. 3. Pochází ze sbírky českého filatelisty z Hradce Králové a v současné době zaujímá již více než 40 let čestné místo ve sbírce pana L. Pytlíčka. Jeho pravost ověřila filatelistická zkušebna Tribuna - Hirsch a znalci Lešetický, Mrňák a Karásek, otisky jejich znaleckých značek jsou na zadní straně. Navíc v roce 1987 vystavil na tuto známku Ing. Jan Karásek fotoatest č. 804 /1987. Tento exemplář je vyobrazen v publikaci „Nejvzácnější československé poštovní známky ve sbírce Ludvíka Pytlíčka" na straně 77, vydané v roce 2008, s poznámkou „Jsou známé pouze dva exempláře".
 | ||
| Obr.3: Známka Pof.56 se 4 kupóny. |
Z této knihy je také, s laskavým svolením autora, převzat obr. č. 3. Jeho zmenšené reprodukce jsou m.j. vyobrazeny v katalozích „Československo 1918 - 1939" vydaných nakladatelstvím POFIS minimálně od roku 1999 (starší vydání již nemám ve své knihovně) a rovněž v katalogu TROJAN z roku 1996. To je ale přece jen jiná kategorie, jak ostatně správně uvádí katalog Pofis.
Vedle toho samozřejmě existují i známky s menším počtem kupónů (teoreticky s jedním až třemi), a vyskytují se i oddělené samostatné kupóny s přetiskem „PČ 1919" bez známky, popř. kupón/y s přetiskem a připojeným polovičním kuponem bez přetisku. Jsou mě známy nejméně další 2 známky s 1 kupónem (jedna je vyobrazena v posledním vydání katalogu Pofis na str. 45) a významný pražský obchodník s poštovními známkami má ve své sbírce dokonce takových kuponů celou třípásku (obsahuje dva s přetiskem a jeden poloviční bez přetisku) - viz obr. 4.
 | ||
| Obr. 4: Třípáska kupónů s přetiskem „PČ 1919". |
Když Ing. Karásek v roce 2000 uvedl, že jsou mu známy tři kusy, o exempláři č. 2 s největší pravděpodobností nevěděl (a do celkového počtu zjevně zahrnoval i kusy se čtyřmi kupóny). I tak se zřejmě někde vyskytuje ještě další exemplář, je ale otázkou, zda má 4 nebo 5 kupónů.
Závěrem:
Je všeobecně známo, že u obou rakouských spěšných známek (2h červená, Michel č. 217 a 5h zelená Mi. 218) se 4 kupóny ve velikosti známky nacházejí pouze na pravém konci dolní řady přepážkového archu, kterou zakončují v podobě vodorovné čtyřpásky, na niž navazuje kupon poloviční. Poloviční kupóny se nacházejí ve všech řadách na obou svislých stranách archu, tedy v každé řadě známek vlevo i vpravo.
Z dochovaných pramenů není zjevné, jak vypadaly části archů hodnoty 5 h opatřované přetisky PČ 1919. Nejspíš totiž nešlo o celé archy (to neodpovídá tradovanému nákladu 170 kusů, ani dochovanému počtu kusů), ale spíše o jejich větší či menší části, v některých případech dokonce možná jen o pásy o několika řadách známek (a někdy i kupónů). Údaje o nákladech jednotlivých hodnot této emise jsou totiž, až na ojedinělé výjimky (např. 20 f Magyar posta, Pof. 107a: 100 kusů), zcela zjevně nespolehlivé. Prokázaná existence dosud známých dvou kusů známek 5 h spěšná trojúhelník s pěti kupóny (a minimálně dalších několika s 1 až 4 kupóny, plus dalších samostatných kupónů bez známek) rozhodně nekoresponduje s uváděným nákladem 170 kusů u této známky, byť s poznámkou „odhad".
Jsem si samozřejmě vědom toho, že jde „pouze" o kupónovou variantu a nikoli o základní katalogové číslo. Skutečnost, že se mi zatím podařilo doložit existenci pouhých dvou kusů spěšné známky Pof. č. 56 s kompletní řadou pěti kupónů, a významní filatelističtí odborníci minulosti i současnosti odhadují počet dochovaných kusů (včetně neúplné varianty se čtyřmi kupóny) nanejvýš na čtyři až pět, nutně vede k závěru, že jde o jednu z nejvzácnějších československých poštovních známek vůbec! Domnívám se proto, že v příštím vydání katalogu POFIS by u ní měl být katalogový záznam výrazně zvýšen, podle mého názoru minimálně na dvojnásobek.
Psáno exkluzivně pro časopis FILATELIE a internetové stránky www.burda-auction.com
Použité prameny: Archiv Burda Auction s.r.o.
Karásek, J.: Vzácnosti a zajímavosti československých známek, Brno 2000.
Pytlíček, L.: Nejvzácnější československé poštovní známky, Břeclav 2008.
